Život na vidrholci

Příběh Bedřicha Fučíka

Robert Sak

Popis kniha , hmotnost: 0,6300 kg více

Doporučená cena 99 Kč, Sleva 10 %

Naše cena 89

Není skladem

Za krásného jarního počasí odváželi 24. května 1951 Bedřicha Fučíka (1900–1984) na Pankrác. Po několikaměsíčním martyriu estébáckých výslechů ho pak, spolu s da... více

Podrobné informace - Život na vidrholci

Autor: Robert Sak
Nakladatel: Nová tiskárna Pelhřimov
Rok vydání:2004
Popis zboží: kniha , hmotnost: 0,6300 kg
Objednací číslo:NTP004
EAN:9788071856702
ISBN:80-7185-670-3
Edice:
Témata:
Klíčová slova:
Za krásného jarního počasí odváželi 24. května 1951 Bedřicha Fučíka (1900–1984) na Pankrác. Po několikaměsíčním martyriu estébáckých výslechů ho pak, spolu s dalšími převážně katolickými intelektuály, odsoudili ve vykonstruovaném procesu k vysokému trestu. Za bezmála devět let prošel řadou věznic, také neblaze proslulým Mírovem. Že nepodlehl, za to vděčil neobyčejné síle své vnitřní svobody, čerpané ponejvíce z víry. On si ten úděl vlastně předpověděl, ba dá se říct, i určil. Vždyť už na rozmezí dvacátých a třicátých let, uprostřed svobodných poměrů První republiky, prohlásil, že být katolíkem mu značí stát, kde to vždy silně fouká, prostě – žít na vidrholci. Jak takový život vedl, o tom sám odmítal vydat svědectví, přestože ti, co ho znali, na něj naléhali, aby napsal paměti. Ale to byl celý on: raději než o sobě vyprávěl o jiných. Tak vzniklo Čtrnáctero zastavení, soubor osobně laděných medailonů čtrnácti mužů z těch, kterých si nejvíc vážil a k nimž ho vázal přátelský vztah, podle mnohých jedna z nejhezčích knih, jaké u nás v posledních desetiletích vyšly. Čtenář v ní nachází neobyčejně živé portréty velkých postav české moderní kultury, ale když obrátí list za posledním, chtělo by se mu zeptat: A kde je patnácté zastavení? Kde je ten, který to s nimi všechno prožil? Co Bedřich Fučík neučinil, o to se pokouší tato kniha: Podat obraz onoho „života na vidrholci“, vrhnout světlo na ten skrytý magnetismus, jímž přitahoval solitéra formátu F. X. Šaldy, komunisty Františka Halase a Vítězslava Nezvala, katolíky Jakuba Demla i oba velké Jany české literatury, Čepa a Zahradníčka. Představí Bedřicha Fučíka, rodáka ze západní Moravy, tak bohaté na básníky, jako muže, který si do pomyslného štítu rytíře české literatury vepsal hrdé: „Sloužím.“ Vykonával tu službu literárněkritickou a editorskou prací, překládáním a ze všeho nejraději jako – nakladatel, nejprve v Melantrichu, kde se uplatnil nejplodněji, potom u Vilímků a ve Vyšehradu a posléze ve velkoryse koncipovaném vlastním samizdatu. A činil tak v rámci mimořádně dramatického života – od studentských let s prvním redaktorským působením v Třebíči, od účasti na rušném kulturním dění předválečné Prahy, až po ten kriminál a léta následující, v nichž se sice hlásilo stáří, ale v nichž nebylo ani stopy po rezignaci. Je to kniha, založená na zevrubném studiu mnoha historických dokladů a především dopisů, které si Fučík vyměňoval s přáteli, zejména s trojicí nejdůvěrnějších, Janem Čepem, Janem Zahradníčkem a Milošem Dvořákem, a přece není jen literárněhistorickou monografií. Je to vylíčení příběhu muže, v jehož životě shledáváme úděl českého vzdělance dvacátého století, jednoho z těch, co nikdy nepodlehli vábení hvězdy, která měla hodně daleko k té betlémské.