Modlit se s Písmem

Lectio divina je nejstarší metodou čtení Bible v církvi. V prvních staletích bylo zdrojem pro teologii, kázání i modlitby. V současnosti má významný podíl na obnově církve. Umožňuje přecházet od psaného slova ke slovu živému, k činům. // Patnáctisvazkový komplet Lectio divina (vydávaný nyní v Karmelitánském nakladatelství) chce napomoci kněžím a především laikům ve společenství církve k prožívání tajemství víry na základě liturgických textů pro jednotlivé dny roku.

Christopher Hayden

Autor publikace, P. Christopher Hayden, působí jako kněz ve farnosti ve Wexfordu v Irsku. Vedle publikační činnosti se věnoval také práci pedagogické: přednášel biblistiku v seminářích (v St Peter's Seminary ve Wexfordu a v St John' Seminary ve Waterfordu).

Modlitba a Písmo náleží k sobě: jsou nebo by měly být neoddělitelné. Lze říci, že mezi nimi existuje vztah vzájemné závislosti. Modlitba, má-li být autentickou, osobní odpovědí na slovo osobního Boha, potřebuje Písmo. Písmo vyzývá k modlitbě stejně, jako jakékoli pozvání vyzývá k odpovědi.Studium Bible bylo v Ježíšově době jedním z charakteristických znaků zbožného Žida. Očekávat, že se se stejným charakteristickým znakem setkáme u zbožného křesťana, by bylo velmi přehnané. Vždyť Ježíš sám si byl dobře vědom, že samo studium není zárukou otevřenosti vůči Božímu slovu. Ježíš, Slovo Boží učiněné tělem, poznal smutnou ironii odmítnutí některými z největších znalců Písma té doby: "Zkoumáte Písma, protože vy myslíte, že v nich máte věčný život - a právě Písma svědčí o mně, ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život" (Jan 5, 39-40)... Ježíš samozřejmě nebyl "antiintelektuál". Neodmítal pečlivé studium Písma, ale žádal, aby takové studium bylo provázeno otevřeným, modlitbou naplněným postojem. Lidská inteligence, jak už bylo řečeno, nás sama o sobě věcem Božím nenaučí. Musí být provázena dětskou důvěrou. Toto je smysl Ježíšovy modlitby: "Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým."